Trpělivost růže přináší. A při hraní na hudební nástroj dvojnásobně. Pokud se člověk rozhodne hrát na jakýkoliv hudební nástroj, měl by vědět, že je to běh na dlouhou trať. A že je to cesta, při které bude překonávat spoustu překážek. Je potřeba být vytrvalý a houževnatý, odměnou bude třeba to, že si dokážete zahrát svoji oblíbenou písničku.
Už je to nějaký čas, co jsem se svými studenty poprvé vyrazila do Stromovky a jen tak pro radost jsme si společně hráli. Ohlasy byly úžasné a časem se náš “orchestr” rozrůstal, až jsme na jednom našem kavárenském hudebním setkání dali do kupy dechovou kapelu. A od té doby se scházíme pravidelně. Dnes bych se s Vámi ráda podělila o výsledek. Jste zvědaví, jak se nám daří? Ještě než si pustíte výsledek našeho společného snažení, nechám Vás nahlédnout do zákulisí příprav našeho prvního vystoupení.
Každý z nás, kdo hraje na hudební nástroj, se pochopitelně potřebuje nástroji věnovat. Ideálně denně. Někdy se na cvičení těšíme, někdy se nám nechce, jindy se nám to nehodí, nebo to nestihneme. Jak to udělat, abychom cvičili vždycky s chutí a nestalo se, že se k hraní dostaneme jednou za týden v hodině?
Jmenuji se Lucie Dittrichová a jsem muzikant. Tělem i duší. Už od malička jsem hrála na klavír, později jsem přidala dechové nástroje, na které hraji dodnes. Hudba je mým koníčkem i profesí zároveň. Díky tomuto krásnému povolání mám možnost rozdávat radost a potěšení, sdílet příjemné pocity a navozovat pozitivní náladu. A to jak skrz hudbu, kterou hraji, tak i v lekcích a kurzech, které pořádám.
